Psík a kozlík.

Václav Svatopluk Štulc

Hleď se, kozlíku, již tě tu mám. Hleď se sám, psíku, já se nedám. Mám tu ty ostré zuby na tebe. Já těmi rohy ubráním sebe. Aj co, kozlíku, vždyť pak jsme přátelé, Já zlé nemyslil, pohrajme vesele. Tak ti dva den celý běhali, A spolu vesele si hráli: Pejsek ten někdy si zaštěkal, A kozlík mu trochu vytrkal, Pak zase spolu trochu se honili. Kýž byste, dítky, byly při tom byly!

Patří do shluku

husa, slípka, husička, slepice, kuře, kohout, kurník, housátko, kachna, kuřátko

66. báseň z celkových 425

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hošík a pejsek. (Václav Svatopluk Štulc)
  2. Juk! (Karel Sudimír Šnajdr)
  3. „Kousavé jsou všecky tchyně!“ (František Ladislav Menhard Litoměřický)
  4. Labuť. (Václav Svatopluk Štulc)
  5. Mopsík a chrt. (Václav Svatopluk Štulc)
  6. Kuřátko. (Václav Svatopluk Štulc)
  7. Straka. (Josef Jaroslav Langer)
  8. Tonko (Jiří Mahen)
  9. PARODIE. (Karel Sabina)
  10. Hochu, malý hochu (Jan Neruda)