Fariseům, srdcem hrdým – řečí zlostnou
Reptajícím na tu lásku na milostnou,
S jakouž Pán, chtě všechněm býti spasitelem,
Hledal, zdvihal, nosil na svém srdci vřelém
Hříšníky a pohrdané publikány –
Takto vece Mistr a Pán milovaný:
„Syn člověka na svět přišed, tady hledá
Nešťastných, kdož, ač jsou živi, zahynuli;
A za nimi chodí, s nimi za stůl sedá,
By se jemu k vůli z pádu pozvednuli;
Aby obnovíce lásku svou a víru,
Došli odpuštění, s Bohem došli smíru.
To můj velký úkol! –
Proto chodě vůkol,
Obracím se s vřelou duší na vše strany,
A přijímám hříšníky a publikány.
To již tedy všickni vězte –
Či na má mi slova
Sami odpovězte!
Který z vás, jenž ovcí sto si chová,
Kdy by jedna z nich mu ztratila se,
Zdaž jí nejde hledat, by ji našel zase?
Ano, devadesáte jich devět v poušti nechá
A sám za ztracenou spěchá,
I hledaje, pokoje si nedá,
Dokud ztracené se nedohledá.
A když pak ji najde, raduje se,
Ztracená že ovce zas je nalezena;
I vloživ ji na ramena,
Zpět ji domů nese.
A když dojde domů, kol do kola
Sousedy a přátely své volá,
A jim oznamuje,
Kterak se raduje,
I je žádá řečí dověrnou a jemnou:
„Radujte se spolu se mnou;
Neboť ovci, jež mi byla ztratila se,
Nalezl jsem zase!“
Proto slyšte, pronikavým
Vám co hlasem pravím!
„V nebi radosť veliká je,
Hříšník na zemi té když se kaje.
Nad hříšníkem jedním činícím pokání,
Za příčinou Otce mého smilování
V nebi radost bývá věčší,
Než jest nad devíti a devadesáti,
Jimž nehrozí nebezpečí,
Kterým netřeba se z hříchů káti.“– –
Aneb která starostlivá žena,
Grošův deset čítající,
Ztratila-li jeden, zkormoucená
Zdali nezanítí svíci,
Nemete-li po všem domě všade,
Nehledá-li pilně, dokaváde
Nenalezne ztraceného
Groše svého?
I když nalezla jej, oč že kol do kola
Sousedky a přítelkyně svolá,
A jim oznamuje,
Kterak se raduje,
I je žádá řečí dověrnou a jemnou:
„Radujte se spolu se mnou;
Neb já zkormoucená
Ztrátou svojí žena
Ztracený groš nalezla jsem znova.“
A tak i vy dle mého se spravte slova:
„U angelův Božích na nebesích všude
Velká radost bude
Nad hříšníkem jedním, který se obrátí
A upřímně z hříchů svých se bude káti.“