POHÁR K ZEMI PADÁ

František Gellner

Miloval světa divy, moře, ledovce, ženy, pohled náš roztoužený, lačný a divý. Požárem plálo to v hlavě, a vášeň zmítala těly. A naše ruce se chvěly nedočkavě. Krvi má, proč jsi kdys vřela? Touho, proč’s vyletěla? Duše má, jak jsi zcela zapomněla, co’s chtěla! Hledí oči v dny příští chladny, lhostejny, němy. A pohár padá k zemi a pohár se v střepiny tříští.

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

1042. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Svit luny. (Augustin Eugen Mužík)
  2. ZPĚV V JESENI (Jaroslav Vrchlický)
  3. Láska. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Moře. (Jaroslav Vrchlický)
  5. PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Gustave Moreau. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Ten život. (Jaroslav Vrchlický)
  8. V HLUBINÁCH. (Antonín Klášterský)
  9. Příteli Jacintu Verdaguerovi. (Sigismund Bouška)
  10. Zas! (Jaroslav Vrchlický)