NA DÁLNEM JIHU SNAD

František Gellner

Reflexy severu jsem vssál pletí pobledlou, znavený rythmus líně mou krví bije mdlou. Mně vášeň žádná duší vítězně nehřměla, jen žhavé barvy snů mých bolestně setřela. Truchlivá moje láska v své něze dojemné mé tělo vysiluje a enervuje mne, tesknoty sirný plamen horečně roznítí, však mojí touze nikdy, té nedá zemříti. Nemožno, aby vzňaly mé srdce do žhava ty loutky, které matka s přívažkem prodává, a ženy, pro kus chleba co tělo ztřísnily, a ty, jichž smysly bída a práce ztupily. Kdes v zemích bez kultury, na dálném jihu snad, je bytost, již bych mohl vášnivě milovat, jež moji touhu mohla by zdusit zúplna, brutální, silná, divá, jak zvíře smyslná.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby