XXVIII Nic vyčítat ti nechci, moje milá,

František Gellner

Nic vyčítat ti nechci moje mi(J5f) vždyť koneč jsem zrovna tako(J5m) jak spřež ta jež tvé srdce otvila(J5f) spřež mužů řádných dob chovy(J5m) mlá ješ dnes mne ve snu straší(J5f) ta pus ta smut k zou(J5m) Snesla se starost těžce k střeše naší(J5f) poslouchal jsem je skuhrá(J5m) Pln touhy srdce na stožár jsem přibil(J5f) Však nikdo nešel Sám jsem smut žil(J5m) v mlá chorob citli byl(J5f) a kdo šel kolem ten mne požil(J5m) A zlhostejněl jsem pokročilým kem(J5f) poslouchat přestal kde kdo naří(J5m) A zelil jsem hořkým vzdoru mlékem(J5f) svět odsoudil jsem smíchem cynika(J5m) Zoufalých moudrost světa užíti je(J5f) Chtěl jsem být bleskem váš zasažen(J5m) Požit ze všech žena největší je(J5f) V sny zahřměla mi na krása žen(J5m) Vzponám často na ty vzněty klam(J5f) jež uraly v prvním světle dne(J5m) Že dobrou vzpomínku by la na mne(J5f) říc nemohu z žen ani o jed(J5m) srdce zchudlo u holek a piva(J5f) Dnes tesk v sluch tvůj moje slovo zní(J5m) nešťast holko čitko ži(J5f) ble lásko tuberkulós(J5m) Můj život bez tebe je k smrti pus(J5f) a v lásku neřím jež uzdra(J5m) Však aspoň krev jež řine se ti ústy(J5f) v přilnu dlouhém ret můj zasta(J5m)