NA HRADBÁCH

František Gellner

Na Paříž dneska myslím zas(Na) Tu hodu poskytuje(Na) že byť tam i život šel mimo nás(Na) aspoň nevyrušuje(Na) Pěk to chvíle valy(Na) když u versaillské brány(Na) pod jasnou oblohou taly(Na) zvečera aeroplány(Na) Postavy s hradeb se valy(Na) li co li víc času(Na) než peněz a obdivovali(Na) vtěle myšlenky krásu(Na) A vlaž vzduch se kolem třás(Na) jak motor oddychoval(Na) Šel sice život mimo nás(Na) ale nevyrušoval(Na)