TOUHA

František Gellner

Slunce zeleň svým plamenným chlebem ze země vyvábilo. Ve vlažném vzduchu pod modrým nebem jaro se smálo až milo. Lichotnou mdlobou chřípí se chvěla. Slečinky ve světlém šatě spěchaly vykoupat mladá svá těla v slunečních paprsků zlatě. Sukně ve vánku poletovaly svírány útlou pěstí, a černé oči vypravovaly pohádku o tichém štěstí. A lásky bůžek okřídlený pojednou seděl v tvém bytu a nad srdcem tvým nachýlený dmýchal v popel tvých citů.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby