Nesuď podle vnějších známek,
že je pouze politikem páter Šrámek.
Jako takový je sic oblíben – jaký div! –
vyhozen byl z města (z venkova již dřív)
při volbách do říšské rady.
Protože je však mladý,
ledacos ještě se poštěstí jemu:
Vylítne také ze zemského sněmu.
Kromě politiky theologie
obor pátera Šrámka taky je.
Známé je jeho rčení:
„Po židech nic není,
ať jsou nekřtění nebo křtění.“
Kromě toho z dobrých padesáti procent
je vědec, a to spíše větší
než menší, o čemž svědčí
jeho oblíbený titul: docent!
Nic na věci nemění,
že nevíme, na kterém vysokém učení
působí. Prý někde v Tramtárii až
vykládá taroky a mariáš.
Málokdo ví mimo mne,
že páter Šrámek je též alchymista.
Vynalezl nápoj, kterým z doby přítomné
v minulou, a to v libovolná místa
možno se přenést. Působí mi velké hoře,
že jsem jen skulinou pohlédl do jeho laboratoře.
Stála tam láhev a na ní nápis: slivovice.
To je vše, čím mohu pochlubit se.
Jak se sluší a patří na docenty,
dělá páter Šrámek občas experimenty.
Ondyno vyndal z kouzelné láhve zátku
a několika doušky ku počátku
našeho letopočtu přenesl se zase
tam, kde svatá země rozkládá se.
Jest tam velice horko. U Jordána
spatřil svatého Jana,
jak křtí Krista pána.
To přivedlo pátera Šrámka z míry
tak dalece, že odpadl od katolické víry
a stal se volnomyšlenkářským agitátorem.
Mistr Jan Hus a Ferrer jsou mu vzorem.
Kéž to milostivý bůh napraví,
ať se s ním zas potěšíme ve zdraví!