LÍTOST

Viktor Dyk

Taková lítost! Vzal jsem ty veršenáhodou jen. (Doma je nudnoa nudno jít ven, ulice blátivé, krásky jsou všední, zábavy povrchní, horší den ke dni. Co činit? Čísti? Snad banální tlach? Verše tu leželya na nich prach.) Vzal jsem je do ruky, četl je, čet’! Můj Bože! Duší to počíná chvět: radost a smutek a únavy tíž, láska a nenávistbylo to již! a zhořklé hodinybyly tu již! Všechno, co cítím teďbylo tu již! A lítost palčivá srdce jala, chvíli, jež bolela, chvíli, jež hřála, že jsem nepronikhlouběji, hloub’! – Kdybych byl v hloubku šel, do výše stoup’ – Teď pozdě litovatbylo tu již! Zhořkjsem a zevšedněljaká to tíž! A jsem vycítil: Půjdu zas dál! Budu se smátii dřívjsem se smál; všechno se zhnusí mi. (Bylo tu již!) Marná je reakcevšak ty to víš! Cit svůj jsem promarnil, rozum můj svad’, nároky zvýšenysilou jsem pad’! A mlhy života horší den ke dni... Zoufalé mlhy ty! Šeré a všední! Taková tíž! –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby