– Mlčí les. –
Strom, sporé větve na hlavě,
kývá se, zvedá zdlouhavě,
ah, zdlouhavě...
Na zemi vyschlé jehličí.
Vyprchlé vůně – kdo ví, čí, –
vyprchlé dávno, dávno kdes.
– Mlčí les! –
Stezka je pustá... Neláká
pustá ta skrýš ni pytláka!
– ni pytláka! –
Noha se sklouže v jehličí,
a v písku stopy – kdo ví, čí..
Kdos šel tu dávno... včera... dnes?!
– Mlčí les! –