Když touhu svou jsem hodil psům,

Viktor Dyk

Když touhu svou jsem hodil psům, tu nejšťastnějším byl jsem z lidí. – Nevěřte milencům! Milenci pravdu nenávidí! – Spíše je udeřte! Bůh ví, co touha jejich chystá! – Milencům nevěřte! Milenci zradí svého Krista! – A usmívat se budou zas, do dnů, do snů, do bláta, nebe! – Milenci klamou vás! Milenci klamou více sebe! – Jen jděte, udeřte, to snad je ještě v život vzruší. – Milencům nevěřte! Ti mají nebezpečnou duši! –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby