XVI. Já nevím, jaká ke mně bude zem’.

Viktor Dyk

Já nevím, jaká ke mně bude zem’. Mám o tom pouze jakous theorii. Nemoci býti vítězem! – Jak dlouho do zdi hladomorny biji! – Když v moji celu měsíce pad’ svit, stlumené hudby svojích snů se bojím. – „Špatným být, ano, někdy dobrým být! A nikdy, Bože, nikdy nebýt svojím!“ A poslouchám, jak řinčí řetězy. (Úsměvy, žerty, slova duchaplná!) A přemítám, že v moři bez mezí ke slávě boží zbytečná jsem vlna. Nestvořit nic, nic nikdy nezhubit! Ni jednu chvíli nebýt zcela svojím! Já nevím, jakou cenu budu mít: tam pod zemí však posměchu se bojím!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby