XXII. V dny přišed smutné, oddal jsem se smíchu.

Viktor Dyk

V dny přišed smut oddal jsem se smíchu(J5f) Oddav se smíchu byl jsem tesklivým(J5m) Rád nemám hluk a nezvykl jsem tichu(J5f) pravdy jsem sok a lež je sokem mým(J5m) Jsem mla přec však čeho se bojím(J5f) co v dlouhých nocích se mi zjevuje(J5m) Tak uprostřed své generace stojím(J5f) duch kte neguje(J3m) Mně schá prud šeň heretika(J5f) jenž rozlen je svo nega(J5m) klid papeže jenž anathema ří(J5f) chlad stoika kte se odvra(J5m) Jsem neřiv k svo ře(J5m) skepse samu sebe uží(J5m) Propast zřím dole kombinuje ře(J5f) duch kte po(J3m) ano v ne se akcentem svým (J5f) ne zas v ano nem vyzní(J5m) Jdu s posměchem však nejdu bez nadše(J5f) jdu s nadšením však to se vysmí(J5m) Sám neda jsem zlý a dob časem(J5f) a v něze ští u mne prosví(J5m) Jsem duma však mluvím lehkým hlasem(J5f) duch kte za(J3m)