Spi sladce, moje dítě,
spí celá tvoje zem’.
Spi tiše, až se vzbudíš
tím těžkým jejím snem.
Spi sladce, moje dítě!
Spí celá tvoje zem’!
Spi, abys rostlo rychle
a mohlo trpět včas.
A nediv se, že slyšíš
dnes příliš tvrdý hlas.
Dnes kolébá tě otec
a ten má tvrdý hlas.
Z deváté, desáté ruky
myšlenky budeš brát
a po Evropě nosit
už obnošený šat.
Z deváté, desáté ruky
myšlenky budeš brát!
A oklikami půjdeš,
kde jiní rovně jdou.
Co jiným zcela jasno,
bude ti záhadou.
A oklikami půjdeš,
kde jiní rovně jdou.
Nedej se ukřižovat
od věčných pochyb svých,
cti raděj autority
v katedrách, denících.
Bij cizí autority,
abys svou vlastní zdvih’...
A nerozbíjej hlavu
o malichernou zeď.
Vyber si zvučná hesla
a to tě spasí, hleď!
Tvůj otec rozbil hlavu
a ty měj rozum teď!
Tvé děti z desáté ruky
myšlenky budou brát
a po Evropě nosit
už obnošený šat.
Spi sladce, moje dítě!
Je nejlíp v Čechách spát!