EKLOGA

Rudolf Medek

Co zvonce stáda mile se v slad selanky(Na) pojď mi k studeným napít se studnicím(Na) V háj tamaryškův a oliv oranž sladce kde vo(Na) a luz duha hrá barvami v listo(Na) Pojď Chloe uzříš v zrcadle vodním obraz bez(Na) samet tváře s pelem brosk žovým(Na) Slad svůj obraz tak poji za no mlžných(Na) ó nečismi nestřís doteky(Na) tichý jak síc z moře vystupu v oblacích(Na) tak osa tak kru a zamlk(Na) křeh a nacho jak zoře po noci bouřli(Na) svůj vlast obraz mi uzříš a zmlkneš(Na) v podivu utichneš neb nadarmo nedala Bohy(Na) ohně veliho těmto rtům a nedomým(Na) těmto ňadrům mléčným losti jíž Luna vi(Na) jasu těmto očím jemuž hvězdy vi(Na) Po ce zemi jež vo pokor květy a mlékem(Na) starou my chceme rozptýliti poru(Na) neb neumřel Veli Pan srdce žhnou s večerem(Na) po jích všude uslyší jeho seň(Na)