V dnech v žalu propadlých a jatých v úzkostech(J6m)
za jiter šedivých kdy duch se strázní tměl(J6m)
kdy děsil zvuků vír a prudkých světel žeh(J6m)
kdy soumrak ztlumil jas a nade vším se chvěl(J6m)
o chladných polednách kdy hodin teskný hlas(J6m)
jen marnou ozvěnou se v prázdných krajích třás(J6m)
v tu chvíli ztrnulou kdy děsí vlastní dech(J6m)
jsem z plání velkých mlh zkad mrazný chlad vstříc spěl(J6m)
planoucí tváře jas k mým očím plynout zřel(J6m)
Šel vstříc mi laskavý a smiřující proud(J6m)
jenž z hloubek pramenil kde duše světa sní(J6m)
spěl žár v mé čelo vlít a tvář mou ožehnout(J6m)
horoucí prudkostí zlé výhně polední(J6m)
v mém těle probouzel ve strastech ztuhlou krev(J6m)
nade mnou rozvinul svou rudou korouhev(J6m)
neustal vůkol plát a vířit hřmět a žhnout(J6m)
v mé vnikal útroby mým nitrem vál a zněl(J6m)
jak vítr polární v mé struny narážel(J6m)
v tajných propastech mé duše rozzvučel(J6m)
dav tónů zakletých a hudbu smyslnou(J6m)
přesladké vzdechy snů v nichž ztracený duch tkvěl(J6m)
vzňal zářných ohňů plam jež prudkou silou žhnou(J6m)
zved touhy palnou chut k dalekým zemím plout(J6m)
oblačná království svou paží obejmout(J6m)
bych k zemi horoucí se posléz zahleděl(J6m)
k pozemské kráse dnův a k slávě horkých těl(J6m)
pak vniklý v bytost mou v mém srdci takto děl(J6m)
Jsem světa bílý jas jsem popolední mír(J6m)
jsem zraků vesmírných svit vítězoslavný(J6m)
jsem rajských slastí žeh pravěčný světel vír(J6m)
jsem velkodechý proud a příval opálný(J6m)
Ó duše vzplanulá jež v žhavém stesku mřeš(J6m)
vstup v zářnou oblast mou a odpočinout spěš(J6m)
z mých ňader mateřských pij dlouhým douškem smír(J6m)
A hlas když umlkl vše vůkol spiala zář(J6m)
milostným závojem v němž plála světa tvář(J6m)