ORBA

Rudolf Medek

Kraj pod jižním sluncem byl potopen v jas(D4m) oranžů se linula ke mně(D4a) Nade mnou v oblacích zvedal se Kras(D4m) smut a ponu istrijské ze(D4a) vdechoval žízni ni všech trav(D4m) z přímořských vinic šel vstříc mi dech vy(D4a) Vzdále ry hluk hučel v hlas krav(D4m) ve zvon sot a v pastuchů zpěvy(D4a) A náhle jsem pohleděl že Tam pluh(D4m) tři ry strakatých vláčelo vo(D4a) Slovanský stařec jich kosma druh(D4m) še jak skalina ohnu do(D4a) nad ruchadlo nad chudou prst(D4m) nad ze skalnatou tvrdou a bědnou(D4a) těžce se ploužil zrn úrodnou hrst(D4m) dovede pronit v skalinu lednou(D4a) poušť tato horna truchlivých skal(D4m) Mně v duši zamlk dáv čas vstal(D4m) minulých mne tesknota jala(D4a) tesknota orby kdy přivinut k zemi(D4a) tiskl se člověk únavou (D4a) leč sil a tvr jako ta skála(D4a) již zmáhal hrdinsky se mu vzdala(D4a) sil jsem zatoužil ve chvíli (D4m) přitisknout tvář svoji k šedi ci(D4a) smutho oče chu a mdlé(D4m) skalna ze A tiše mu říci(D4a) uprostřed prsti jež splá mu (D4a) Ta jsem tvoje (D3a) Kraj pod jižním sluncem byl potopen v jas(D4m) Bratrství tiché se ozvalo ve mně(D4a) Smír se tyčil žo Kras(D4m) istrijské ze(D2a)