Bylo to před půlnocí A sen(Na)
tvrdý a těžký a němý(Na)
stisk tělo a uložil v údy(Na)
chladnou a bezduchou slabost(Na)
Nebylo nic než hluš(Na)
nicota(Na)
čerň(Na)
Před tím byl den jak bývají dnové(Na)
den člověkův(Na)
úsměv a žal naděje hoře(Na)
sestry jichž cesta je nekonečná(Na)
od prachu země až ku branám Věčna(Na)
ale vždy za ruku vedou se tiše(Na)
nerozlučně(Na)
Před tím byl den dnů přešlých hořčí(Na)
a hořcí ti dnové člověkovi(Na)
nebyli naliti života šťavou(Na)
jak réva v jeseni(Na)
ale přes okraj rmutné své číše(Na)
slévali hoře jež oslepuje(Na)
hoře nepoznané(Na)
Vy znáte však tíhu jíž nelze snésti(Na)
bojovníku ni světci(Na)
bez pláče jež se dusí kdes dole(Na)
rve nitro jak láva pracující(Na)
Vy znáte však lidskou a slepou hrůzu(Na)
již vzbouzí chvíle kdy odchází od vás(Na)
ten jehož jste právě nejvěrněji(Na)
nejvíce milovali(Na)
Znáte a víte(Na)
Porozumíte(Na)
Před tím byl takový takový čas(Na)
Ale teď(Na)
kdy den je jak olovo a každá hodina(Na)
nové a nové okovy stesku(Na)
na nohy na ruce zavěšuje(Na)
jak Hamlet touží to ztýrané tělo(Na)
jen spát jen spát(Na)
Bylo to před půlnocí A sen(Na)
zahladil všecky stopy a znaky(Na)
života(Na)
Ale dnes vím ach dnes však vím(Na)
že jsem byl velikým zářivým světlem(Na)
probuzen(Na)
velikým světlem velikým světlem(Na)
A malý a nicotný slabý jak vlas(Na)
byl život v té chvíli(Na)
Velikým byl však a vzrůstal(Na)
nesmírně ještě a chvatně(Na)
nachový zlý a vzpurný ranec(Na)
hříchů(Na)
Bylo to před půlnocí Ne sen(Na)
ni život ni smrt(Na)
leč pohled tam za hvězdné nebe(Na)
a veliké veliké světlo Ne sen(Na)
nic z prachu Adamova(Na)
však hořící keř(Na)
Probuzen(Na)
probuzen navždy z mrákot a probuzen(Na)
k světlu jak slepý z tmy(Na)
já tušil v této plamenné hodině(Na)
Tvou spravedlivou tvář(Na)
Tvou milosrdnou tvář(Na)
ó Pane(Na)
Už ani nevím snad(Na)
zda jsem jak dítě na prsou svých(Na)
ruce spínal(Na)
Už ani neznám těch slov(Na)
ni písničky jež šly k Tobě(Na)
z postýlky pacholíka(Na)
jenž z veliké rudé kathedrály(Na)
z kněží a sester černých a bílých(Na)
měl jenom strach(Na)
Už ani nevím a nevzpomínám(Na)
kdy že to bylo kdy se to stalo(Na)
že jsem Tě zapřel(Na)
ó Pane(Na)
Že jsem Tě zapřel odehnal proklel(Na)
že jsem tak radostně přitakal všem(Na)
kdož prošli mimo říkajíce(Na)
Není Ho není(Na)
Že jsem Tě zapřel a Tobě se rouhal(Na)
že jsem Tě zradil(Na)
pro tělo pro jeho bláznivý tanec(Na)
při zemi pěkně při zemi(Na)
I děli tehdy proroci slavně(Na)
Hle život(Na)
A byl Jsi Ty(Na)
Ty jediný žhavý bolestný svatý(Na)
zdroji věčný a usmiřující(Na)
života(Na)
Že jsem Tě zapřel Že jsem Tě zapřel(Na)
ó Pane(Na)
Nebylo mnoho čím mohla mne uvítat země(Na)
A sotva zde první ten lidský sen jak větru van rychle přešel(Na)
sirota dětství se hlásila lstivě Jen s básní(Na)
se stránek školních a nevlídných knížek jsem snoval(Na)
gobelin sladký mateřských loktů a něhy a lásky(Na)
Uprostřed dětí vždy sám a podivně jaksi vždy sám(Na)
a na polích krávy a husy jsem pásal vždy sám a podivně sám(Na)
siroba chudoba nepěkný rým ale živý a drsný jak pravda(Na)
chudoba poroba a oč hůř ještě Ne není nač vzpomínat muži(Na)
jenž uprostřed hrabivých dnů připraven k zápasu stojí(Na)
na jinocha jenž snil sny krásné a plné touhy(Na)
jemuž se chtělo horce i lásky i hříchu i opojení(Na)
Mohls mu překážet Pane(Na)
Mohls mu překážet Pane(Na)
A bylo mnoho čím mohla mne pohostit země(Na)
Vše toužil jsem vidět a znát vše toužil jsem roztavit v srdci(Na)
jablko rozříznout každé a v každém najíti hvězdu(Na)
Zbabělec děl jsem kdo nechce být milován královnou krásy(Na)
kdo nechce se se všemi bít a nad všechny zdvihnout svůj štít(Na)
A přece jsem na konec vždy byl ve všem a všude tak sám(Na)
milován nemilován(Na)
vždy lačnější života číše a vždy mezi všemi tak sám(Na)
A tehdy jsem nechtěl Tě znát a nechtěl nic o Tobě slyšet(Na)
nesluší se přec muži s ženami k nebesům lkát(Na)
A přece ó přece můj Bože nadešel temnotný čas(Na)
kdy veselí rouhači kdysi byli teď zoufale němí(Na)
A tehdy maní či s nadějí vratkou jsem pozdvihl lkavě svůj hlas(Na)
Bože buď milostiv naší zemi(Na)
Mohls mne zamítnout Pane(Na)
Div jsem si za klobouk nedal(D3a)
péro jak švarný myslivec(D3a)
Nebezpečí a lásku(D3a)
tak dělo dvacet pět let(D3m)
Jak marnotratný synek(D3a)
toužil jsem raději žít(D3m)
s lecjakou havětí v dálce(D3a)
než spadnout v domácí louž(D3m)
Co může býti výše(D3a)
nad tento veselý svět(D3m)
Kde jinde mohou kvést růže(D3a)
než v sadě a na ženských rtech(D3m)
Osude chytnem se v křížku(D3a)
V střehu teď čekám tvůj skok(D3m)
Ať žije život a země(D3a)
láska a nebezpečí(D3m)
A teď kdy v bouři a v krvi(D3a)
topí se vířivý svět(D3m)
aspoň líp nežli jsme žili(D3a)
můžeme umírat(D2a)
Budeme umírat za Vlast(D3a)
to jméno má veliký zvuk(D3m)
Snad z naší krve vzejde(D3a)
budoucím svobody květ(D3m)
Nic nebylo než dni a noci schýlené k zemi jak starci(Na)
k zemi jež pila jen krev(Na)
Smrt kolem kol a přece Kdo by byl na Tebe myslel(Na)
Den příliš krátký byl a noc byla jak černý mžik(Na)
Minutami jak doušky pily se života zbytky(Na)
Sotva ses o lidech městech mořích a zemích všech(Na)
před nimiž v chvatu jsi stanul(Na)
mohl jen zamyslet(Na)
Nemyslels ani na Vlast Pro tu ses mohl jen bít(Na)
A jako Niagara tak vodopádem hnal čas(Na)
A přece to vím a přece jsem tušil už tehdy(Na)
že se mnou Jsi(Na)
Ve vichřici smrti a v krvavé vidině bitev(Na)
u mne Jsi stál(Na)
Tesknota stepí a bezměrná šíř(Na)
Sibiře bílé a úzkosti divokých tajg(Na)
vznešenost mandžurských hor a hrůza vychrtlé Gobi(Na)
Čína a Nippon veliký Tichý oceán s ostrovy(Na)
věčnost a sen(Na)
to Jsi byl Ty to Jsi byl Ty(Na)
Nad propast Caňonu Jsi vedl mne bych zřel(Na)
velikost hmoty již vydal Tvůj duch(Na)
I srázy velehor a velké vody světa(Na)
i města největší a barvy lidí všech(Na)
to Jsi byl Ty to Jsi byl Ty(Na)
Líbeznost jezer italských dáš zřít(Na)
znavenému zraku(Na)
vyhaslý Řím osudnou Florencii(Na)
a její těžký sen(Na)
Chrámy a panthéony Tvých malých dobrých bohů(Na)
bohů lidí(Na)
zas moře přístaviště středozemní dávná(Na)
odkud šly děti s palmami daleko k Božímu Hrobu(Na)
A jako květy jež planou v prosinci na azurovém břehu(Na)
tak i ta Sahara vždy táž a mlčící(Na)
to Jsi Ty to Jsi Ty(Na)
A dnes to vím a přece jsem tušil jen tehdy(Na)
že se mnou Jsi(Na)
A dnes to vím a je mi jak bych se vykoupal v světle(Na)
jako bych po dlouhé pouti posvátné dostihl řeky(Na)
očistné vody(Na)
Ach dnes to vím a přece jsem tušil jen tehdy(Na)
že vše co mnou chvělo a po okraj plnilo srdce(Na)
to vše čemu jsem nadarmo hledal vždy jména(Na)
Jsi Ty(Na)
A potom(Na)
potom ó Bože dal Jsi mi poznati lásku(Na)
A tu se ztrácejí slova jen hudba a pláč a zpěv(Na)
a štkání jež plyne ze srdce jež srdcem je zvonu(Na)
bijícím na poplach od jitra do noci(Na)
neboť není větší lásky nad tu jež budí úzkost(Na)
Ten zšílevší strach ze ztráty děs rozluky jež může být(Na)
dnes zítra(Na)
Žena a muž a dítě jejich a všichni jsou jedno(Na)
od této chvíle(Na)
Proto se potkávají a poznávají se duše(Na)
aby společný stvořily osud(Na)
Bylo plno plničko hvězd a byla mystická noc(Na)
A byla noc bezhvězdná krutá a ráno pod okny mrtvé(Na)
výrostek hvízdal Bůh dal Bůh vzal(Na)
Leč já jsem nevěděl nic a hoře mi vypilo srdce(Na)
I četl jsem všecky knihy(Na)
I o Tobě četl jsem knihy to však Jsi nebyl Ty(Na)
Bylo to před půlnocí A sen(Na)
zahladil všecky stopy a znaky(Na)
života(Na)
Ale dnes vím ach dnes však vím(Na)
že jsem byl velikým zářivým světlem(Na)
probuzen(Na)
velikým světlem velikým světlem(Na)
Nic z prachu Adamova(Na)
hořící keř(Na)
hořící keř i tušil jsem v této plamenné hodině(Na)
Tvou spravedlivou tvář(Na)
Tvou milosrdnou tvář(Na)
ó Pane(Na)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
25 |
| Celkem veršů: |
222 |
| Neurčeno: |
198
(89 %)
|
| Daktyl: |
24
(11 %)
|