POHÁDKA

Otokar Fischer

Opřena vpravo horskou chaloupkou a o hrot skal se dvojí duha klene. Uprostřed visí, strmě nad hloubkou, ohnivé srdce, mečem probodené. Zhasíná barev sladce vlhký klam jak déšť, jenž zvolna vzhůru k modru teče. Též srdce k zlatým přissáto je mhám. Dál, vbodnut v nebe, trčí jílec meče. Zní s výšin hlas: „Já přines meč, ne mír. Kdo vyvolen je?“ Ticho po otázce. Vtom z chyše v horách vyšel bohatýr a v pěst mu sjede meč, jenž koupán v lásce.

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

86. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Bořek. (Antal Stašek)
  2. AD TE, DOMINE! (František Kvapil)
  3. LACRIMAE RERUM. (Jaroslav Vrchlický)
  4. 38. Ta duše má jak ohně žár (Josef Kuchař)
  5. Skály. (Herma Pilbauerová)
  6. ***   Roztálo srdce v ohni vášní (Vladimír Houdek)
  7. V lomech. (Matěj Anastazia Šimáček)
  8. christos voskres (Stanislav Kostka Neumann)
  9. PÍSEŇ V HORÁCH. (Jaroslav Vrchlický)
  10. VARHANY. (Jaroslav Haasz)