BALADA PÍSMA

Otokar Fischer

Když dopsáno, chrám v prsou tvých se hroutí. Či zapomněls už? Třesk ti není znám, kdy, vyhořelý, chceš se propadnouti a hanbou zhynout v praskotu? Je chrám, jenž bizarně svou klenbu k výškám žene a jehož mistr s peklem v spolku žil. Báň vrcholí – už strop se strmý klene – „Jdi, skruží zapal!“, démon poručil. A trámy v hloub jak řítí se a tříští, tu tvůrce, v hrůze o výtvor svých dnů a vytřeštěn tím hřmotem, na rumišti se do plamenů vrh. Naň vzpomenu, když prostor v prsou bortí se a praská. Jsou břevna v troskách. Trvá klenutí. Strach z díla přežít, o dílo je sázka. Pakt s ďáblem vždy je v tvůrčím vnuknutí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

202. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z HOŘÍCÍCH ROZVALIN. (František Kvapil)
  2. Bůh. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Továrna. (František Cajthaml-Liberté)
  4. Na rychtě. (Adolf Heyduk)
  5. SESAĎTE BOHA... (František Serafínský Procházka)
  6. Skály. (Herma Pilbauerová)
  7. SONET VELIKONOČNÍ. (Vladimír Houdek)
  8. Ó, HRADY NAŠE TVRDÉ! (František Táborský)
  9. XX. Sílu, Pane, sílu těm, kdo vedou (Antonín Klášterský)
  10. Úředník. (Matěj Anastazia Šimáček)