Z podsvětí

Otokar Fischer

– Můj Paride... Mlč, moje milovaná, co zmůže řeč, kde líbají tvé rty! Mou vášní prolnuta, však stále znovu panna, květ rozpuklý a zamčený, tos ty! Jsi loď, jež ve tmě po vlnách se plaví, tvých úst mi svítí korálový trs; jak záhon vůněmi mě trosečníka zdraví – – Můj Paride! – tvůj liliový prs. Pojď, poplujeme v milostnou zem Troje, tys Venuše, tys Amfitrite má – – Můj Paride! Ty plná číše moje, ty, věky věků nedopitelná! Ne člověk: bohyně. Tys nad Helenou, a kdo tě celují, jsou nadlidé; tys ta, jež slíbila mě podarovat ženou: tys dárkyně, ne dar! – Můj Paride – –

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

1194. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BOUŘE. (Svatopluk Čech)
  2. Plavec. (Augustin Eugen Mužík)
  3. V bouři života. (Ladislav Quis)
  4. Moře! (Růžena Jesenská)
  5. II. (Xaver Dvořák)
  6. POLIBKY. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Rozmarina. (Josef Krasoslav Chmelenský)
  8. PÍSEŇ ZAPOMENUTÍ. (Adolf Červinka)
  9. ZTROSKOTÁNÍ. (Karel Toman)
  10. Sonet dedikovaný slunci. (Josef Svatopluk Machar)