Z evropských pohřbů

Otokar Fischer

Já nikdy nebyl v Madridu. Až teď, kdy Madridem být přestává. Jsou chvíle, kdy umírající se zjeví tomu, kdo po něm toužil. Kolikrát jsem šel tvou branou de Alcala, kolikrát jsem viděl uličky, kde don Juan se toulal zakuklen, a kolik snů mě polaskalo kouzelnými jmény jak virgen de la Soledad, jak Prado, jak Buen Retiro... Nyní, chmurný host, já celuji tvé šklebící se rány, mně z masakrů, jež straší pod jehlou, zní věčná píseň lidstva, Kain a Abel, a nočním srdcem plyne vyčítání jak Manzanares, řeka krvavá.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 5 míst, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

laguna, gondola, benátky, signorina, kanál, loďka, lido, kráska, člun, mramorový

219. báseň z celkových 245

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TROJE PAMĚTI VÍTA CHORÁZE. (Julius Zeyer)
  2. CIZINCE. (Otakar Theer)
  3. Kudy jenom chodil jsem, plakalo mé mládí... (Jiřík Luděk Moravský)
  4. Co jsem zač? (Adolf Heyduk)
  5. báseň bez názvu (Růžena Jesenská)
  6. IV. Již měsíc bledne nad městem (Arnošt Ráž)
  7. Tiché kroky. (Jaroslav Vrchlický)
  8. V touze. (Hanuš Jelínek)
  9. PO SLAVNOSTECH. (Louis Křikava)
  10. STARÝ CITÁT. (Jaroslav Vrchlický)