Českému lidu.

Vojtěch Pakosta

Jak tyto hory věky věků stojí, tak skalopevně, český lide můj, na rodné půdě pevnou nohou stůj – haj svoje práva, zvyky, mluvu svoji! Vítězství možno dosíci jen v boji, z lásky k té matce sobě zbraně kuj, a za ni v boj se jíti nestrachuj, nech zuří zášť jak vlny ve příboji. Té perly važ si, která druhdy byla v cizáctva moři perlou ztracenou, a tělem mrtvým, ježto země kryla. Tu zemi miluj, její nivy, stráně – tu mučednici, krví zbrocenou, laur její laurem tvojí vlastní skráně.

Patří do shluku

seč, voj, bitva, chrabrý, meč, pluk, nepřítel, nepřátelský, vrah, zbraň

470. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 4. O, jak těžko státi bez podpory! (František Ladislav Čelakovský)
  2. Společenské. (Karel Marie Drahotín Villani)
  3. U železného muže. (František Hajniš)
  4. Země Česká. (Josef Václav Sládek)
  5. HESLA ŠUMAVANŮ k svěcení jejich praporu spolku zpěváckého. (Adolf Heyduk)
  6. K národu. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  7. 405. Předce tento zbor stín jeden špatil (Jan Kollár)
  8. JSEM ČECH! (Josef Václav Sládek)
  9. SLÁVŮM. (Adolf Brabec)
  10. Píseň pěchoty. (Karel Marie Drahotín Villani)