ÚZKOST POMSTY.

František Taufer

Mne stíhá vzdech všech přetrhaných strun, jež pro můj hněv v souzvuku světů nezazněly a výčitky jak lstivé kroky kun se vyhouply na vítězný můj člun, by o mrtvých mi nepřátelích vyprávěly. Mdlé půlnoci mne budí na vodách, na marný cíl hodiny se mne vyptávají, když chvějí se nad křižovatkou drah. Zřím v hlubinách se zobrazen, však nah’, jen úzkosti šat ohnivý mi bleskem tkají. Pěst mstitelů v mé nitro vetkla šíp, by přikoval k útesu skalnímu mou pýchu jak orla hor. I květů vonný slib vzal duši mé jak ratolestem lip dech severu, v neznámou zanesl jej líchu. Na cestě mé propasti temných mdlob se s pošklebkem v nesmírnou hrůzu otevřely jak úděsný, závratný, dálný hrob, v nějž přede mnou nešlapal nikdo stop, a jehož dna ni bystré oči neuzřely.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

630. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SOUPĚVCŮM. (Josef Václav Frič)
  2. VE VÝŠI. (Sigismund Bouška)
  3. V noci. (Jaroslav Vrchlický)
  4. JEN USNI TIŠE. (Josef Václav Sládek)
  5. POLIBKY. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Skylla a Charybdis. (Jaroslav Vrchlický)
  7. TŘI. (Josef Lukavský)
  8. NA MOŘI. (Jaroslav Vrchlický)
  9. POPELEC (Xaver Dvořák)
  10. LXXX. Ať si jak chce moře zmítá (František Ladislav Čelakovský)