SLOVA NA VEČER

SLOVA NA VEČER
Kolikrát umřeme! Toť řemeslo je prosté a cvikem stalým technika prý roste. Lazare, Kristus? Ne, to ne. Kdos jiný křísí třetího nás dne. Tolikrát mrtvý dnes si vzpomínám, na všechny zemřelé si vzpomínám... Prý vstanou mrtví, ne však docela. Lesk pohasl a měď se otřela. Při vzkříšení vždy něco umírá, po smíru vždy se něco zapírá. Mři bez smutku, vstaň z mrtvých bez díků, Sisyfe znuděný, Lazare – dělníku! 1905.
219