Krev.

Ferdinand Písecký

Ta válka by nebyla ještě tak hrozná, nebýt té krve, přátelé! Z nás každému v těle rudými proudy žilami tekla vesele. A dobře nám bylo, i do zpěvu někdy, dokud jsme krve nezřeli. Jak první však krůpěj rudou jsme shlédli, hned bylo po všem veselí. A bylo jí někdy jen opravdu krůpěj – na spánku nebo na čele. My zlomeni hrůzou jsme kapky ty zřeli – praménky žití vyvřelé. A jinde zas tekla širokým tokem otvorem rány zející. Tělo se v krvavé lázni té svíjí s přízrakem hrůzy na líci. – Ty krůpěje rudé i krvavé proudy žhavou nás vlnou ovíjí. Stoupají k srdci, i mozek v nich plove, šílenství sedí na šíji. Krev, dříve jež všem nám plnými proudy žilami tekla vesele, teď hrůzou stydne neb v šílenství bouří – a to je hrozné, přátelé!

Patří do shluku

pivo, víno, mok, pít, sklenka, sklenice, pohár, sud, číše, vypít

524. báseň z celkových 715

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. A usedá-li srdce vám, (Jiljí Vratislav Jahn)
  2. None (Jiří Mahen)
  3. U plné sklenky. (Josef Václav Sládek)
  4. U nás! (Jan Daniel Korvín)
  5. O MUZICE. (J. B. Polom)
  6. Aj, jak se víno červené (Jan Neruda)
  7. SJELI JSME SE PRO PÁR VĚT. (Josef Lukavský)
  8. Kouzelná číše. (Svatopluk Čech)
  9. JINOTAJ Z NAŠÍ VESNICE (Josef Svatopluk Machar)
  10. ČÍŠ DOPITA... (Čechoslav Ostravický)