III.
Sbor:
Kdo vytříbit chceš sprostý vkus,
viz, jak se slaví genius.
V směs vrháme se s odvahou;
den slavnostní dnes, hola, hou!
Gratulant prvý:
Je štěstí „Máje“, poutníku,
že nesnížil se na kliku.
Necení mozku ani hlav,
spisovatelský hájí stav,
zjev grandiosně veliký
zvlášť pro Havlasy, Fučíky!
Jsme všichni v „Máji“ jeden rod:
genius, tlachal, idiot.
Buď slaven Mistr v zlý ten čas,
že taky chodí mezi nás.
Gratulant druhý:
Já budil útrpnost a smích
vždy v stylu knížek poštovních.
Nakladateli, hahaha,
jsem býval svlékán do naha
a kritikové zavilí
mně ještě potom nabili...
Važte si, páni, mého díla,
jen kniha národ obrodila,
a bude-li nám nejhůře,
je spása v mojí kultuře.
Buď slaven Mistr v dnech zlé tíhy,
neb jako já on píše knihy...
Gratulant třetí:
Já svítit viděl v těžké sny
mistrovy světlo pracovny.
60
V prach luza šlapala mé dílo,
to k práci mě však povzbudilo.
Když mohli jiní, mohly jiné,
proč ty bys nemoh’ Augustine?
A tož jsem psal, psal o sto šest.
Hle, zásluha to Mistra jest.
Gratulant čtvrtý:
Ty kázal jsi nám, hlupáku,
o cochonnerii Letáků?
Což není tobě známo dost,
jak Mistru vytkli nemravnost?
Příbuznost, vidíš, duchů tu je.
Historie se opakuje.
Hold jdeme vzdáti v nadšení
my, geniové sbratření.
Sbor:
Kdo vytříbit chceš sprostý vkus,
viz, jak se slaví genius.
V směs vrháme se s odvahou.
Den slavnostní dnes, hola, hou!
Únor 1903.