PAN POSLANEC.
I.
I.
Kdo v prsa bil se, kdo ved’ vzdorné řeči?
Pan poslanec.
Kdo v ministerstvu viděl nebezpečí?
Pan poslanec.
Kdo uved’ cifry, mluvil o hnilobě?
Pan poslanec.
Kdo čeliti chtěl persekucí zlobě?
Pan poslanec.
Na nejkrajnějším kdo stál vždycky křídle?
Pan poslanec.
Kdo děl: když není ručnic, tedy vidle?!
Pan poslanec.
II.
II.
Kdo odvrátit chce prestiže teď ztrátu?
Pan poslanec.
Kdo o potřebách mluví nyní státu?
Pan poslanec.
97
Kdo odsuzuje ton teď příliš prudký?
Pan poslanec.
Kdo vyčkati chce ministerstva skutky?
Pan poslanec.
Kdo v státnickém si nyní křesle hoví?
Pan poslanec.
Kdo po poličkupolíčku radí čekat nový?
Pan poslanec.
Kdo obstrukce teď vzdáti chce se plané?
Pan poslanec.
Kdo sekčním chefem prý se v brzku stane?
Pan poslanec.
III.
III.
Na nejkrajnějším kdo zas stojí křídle?
Pan poslanec.
Kdo dí: když není ručnic, tedy vidle?
Pan poslanec.
Kdo v budoucnost už říše věřit přestal?
Pan poslanec.
Žel, třikrát žel, se sekčním chefem nestal
pan poslanec.
1905.
98