SONET APOSTROFA.

Viktor Dyk

SONET APOSTROFA.
Tak bude, poeto; kterási duše řídká, jichž dosud něco po vlasti, učiní nález: tvoje čtyřicítka, jíž nelze propásti. Pak přijde vše, po čem se lidé fantí, ty trety tolik blažící; přípisy, přednášky, studie, gratulanti. A běháš ulicí. A život jde zas v starých variacích. Rád cosi zřel bych, poeto, v tvých zracích. Ulicí běháš – dokonce i rád? Sen zřel bych rád, jejž míval jsem v dny šera: Nad trpaslíky postať Gullivera, jenž spoután, ale nezajat. 1904, jaro.
101