A KLIDNO VŠE.

A KLIDNO VŠE.
A klidno vše a uspán kraj, ta země česká, zemský ráj. V největších srdcích vztek a zlostzlost, v největších hlavách šílenost. V největších touhách velký děs. Včera a zítra, včera, dnes. Někdy se něco chtělo hnout, do nebes prudce vytrysknout. Než zřím záhy dosti stop. Hlava?! Tam rána. Byl to strop. Někdy se chtělo něco ptát, proklínat, ještě proklínat! Než uspí země, uspí kraj. Jsou klidny Čechy, zemský ráj. 1897 – 8?
130