ČESKÁ UKOLÉBAVKA.
Spi sladce, moje dítě,
spí celá tvoje zem’.
Spi tiše, až se vzbudíš
tím těžkým jejím snem.
Spi sladce, moje dítě!
Spí celá tvoje zem’.
Spi, abys rostlo rychle,
a mohlo trpět v čas.
A nediv se, že slyšíš
dnes příliš tvrdý hlas.
Dnes kolébá tě otec,
a ten má tvrdý hlas.
Z deváté, desáté ruky
myšlénky budeš brát
a po Evropě nosit
už obnošený šat.
Z deváté, desáté ruky
myšlénky budeš brát.
A oklikami půjdeš,
kde jiní rovně jdou.
Co jiným zcela jasným,
bude ti záhadou.
A oklikami půjdeš,
kde jiní rovně jdou.
145
Nedej se ukřížovat
od věčných pochyb svých,
cti raděj autority
v katédrách, dennících.
Bij cizí autority,
abys svou vlastní zdvih’.
A nerozbíjej hlavu
o malichernou zeď.
Vyber si zvučná hesla,
a to tě spasí, hleď!
Tvůj otec rozbil hlavu
a ty měj rozum teď!
Tvé děti z desáté ruky
myšlénky budou brát
a po Evropě nosit
už obnošený šat.
Spi sladce, moje dítě!
Je nejlíp v Čechách spat.
„Marnosti“.
146