MAGA.

Jan Spáčil-Žeranovský

Nestvůra tma na břichu rozvalena jak černá můra na dědině leží; tu sotva vítr smýkne návsí stěží a z děsných hlubin země cosi sténá. V dvůr gruntu vřinula jak černá pěna, až jeho hřbet se pod ní zpurně ježí, v ní váha studně se jak slepá věží tmy cáry černými jsouc ověšena. A děti s chůvou čekají, až z pole se vrátí tatík s matkou v pozdní chvíli. V tom obrovského cos se nad grunt chýlí a vleče přes šindely střechy holé, až před okny, jež na náves jdou, stane. Toť Maga, prastarý děs noci Hané...

Patří do shluku

ataman, kozák, síč, step, kozácký, ukrajina, dněpr, junák, turek, kyjev

168. báseň z celkových 275

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BEŤÁR. (Václav Šolc)
  2. SEMIRAMIS. (Karel Leger)
  3. LETEM PŘES HALIČ (Josef Svatopluk Machar)
  4. Marina Dmitrevna. (Bohuslav Čermák)
  5. XXI. BALLATA O PODZIMNÍM VĚTRU. (Jaroslav Vrchlický)
  6. VIII. Mraky se valí nad čely skal, (Petr Křička)
  7. Křižánek. (Václav Antonín Crha)
  8. IX. Je pod mraky; mlha, (Adolf Heyduk)
  9. JAK VELKÁ ČERNÁ HORA? (Eliška Krásnohorská)
  10. KIRDŽALI. (Rudolf Pokorný)