***
Kritika trhá. Jsou to známí hlupci.
Snad obecenstvo spíše ocení.
Pouť od knihkupce kyne ke knihkupci.
Hodina účtů – jaké zdrcení.
ResultátResultát, ejhle: jak je drahá Musa!
Zda na poušť půjde a vše prokleje?
Knih deset ještě za rok vydá: hrůza!
– Tomu se nikdo, nikdo nesměje.
Po síni truchlo; každý kroky tlumí.
Po špičkách kráčí, hledě na lože.
Tři doktoři, na tváři vážné dumy.
Milostiv budiž, bože, rozbože!
okamžik krise: jak je chvíle dlouhá!
Kdo s budoucnosti roušku odkreje?
Od dveří dědic do ložnice čouhá.
– Tomu se nikdo, nikdo nesměje.
Vy, smutný muži, s šedivými vlasy,
jenž zrak jste upřel v dálku truchlivě:
je život zlý a shroutily vás časy.
Což nevidíte květů na nivě?
Děs v očích ten, jejž nelze říci slovy!
Tragické gesto bez vší naděje!
Vy čet’ jste, vidím, v „Švandě Dudákovi“?
Tomu se nikdo, nikdo nesměje.
Červen 1901.
50