V autorské loži tiše lká(D3a)
podivný potomek Sofokla(D3a)
Rozrušeno plní dům(D3m)
nehellenské publikum(D3a)
Po troše váhání s nechutí bled(D4m)
rek sešlý na scéně vypíjí jed(D4m)
Jak hukot moře nahoru(D3a)
zní hlasy zmateně k autoru(D3a)
Efekty ovšem pane(J3f)
bohužel otřepané(J3f)
O banalitě autorově svědčí(J5f)
že blamoval se užitím těch křečí(J5f)
V posledním aktě něco slušného(J5m)
bohužel ne však od něho(J4m)
V dramatu českém zpětný krok(J4m)
rozbředlý fádní dialog(J4m)
Ležerní stavba dramatická(J4f)
dramatu rek nafouklá nicka(J4f)
Scén postup k smrti zdlouhavý(J4m)
Skreslené nemožné postavy(J4m)
žvanění bez hlavy a paty(J4f)
a nestydaté plagiáty(J4f)
úplnou vidět ignoranci(J4f)
toť ještě horší nežli Psanci(J4f)
V autorské loži tiše lká(D3a)
podivný potomek Sofokla(D3a)
Po trošce váhání s nechutí bled(D4m)
rek slušně vyžilý vypíjí jed(D4m)
Rozrušeno opustilo dům(D4m)
nehellenské publikum(D3m)
Poslední divák smíchy se svíjí(D4a)
na poslední galerii(D3a)
Teď už jen dívenka jediná(D3a)
na autora si vzpomíná(D3a)
Upírá na něho plachý hled(D4m)
neuzřel také krásy svět(D3a)
Autor se tesklivě zadumá(D3a)
Menšina vždycky pravdu má(J4m)
V dramatu dle jedné ctitelky(D3a)
stupeň je pravdy převelký(J4m)
Tvářinka dívčina růžemi plane(D4a)
Prosbu mám pane(J2f)
ji vyslyšte(J2m)
a pohlednici podpište(J4m)
Já ještě nikdy podpis neměla(J5m)
autora propadlého docela(J5m)
Nehybně jak socha komtura(D3a)
ční postat autora ponurá(D3a)
Po chvíli teprv nesmrtelný(D4m)
vzdech vydal sotva slyšitelný(D4m)
I ty mé dítě Pohlednice(D4a)
Prch někam na poušť nepsal dramat více(J5f)