Kdo krásným útokům zhoubu strojí?
Kdo jako skála v brance stojí?
Kdo na zem vrhá se, k nebesům lítá?
Kdo míče nejtěžší s bravurou chytá?
Richard Prinn.
Na hříšti v Ilfordu publikum tleská.
Zase klub domácí vyhrává dneska.
Nadarmo forwardi cizí v zlém vzteku
provádí řadami halfbacků, backů,
nadarmo kroutí a falšují rány,
vše chytá brankář nepřekonaný
Richard Prinn.
Richard Prinn jde po ulici. Všude
masy rozstoupí se jako moře rudé.
A otec oslovuje syna:
Vidíš Prinna?
Dobrý den bude dnes; práce se zdaří,
neboť jde okolo s úsměvem v tváři
Richard Prinn.
Ilfordu děvy sledují tajně
muže, jenž slyne v Anglii bájně.
Ilfordu děvy blouzní v noci skrytě:
Míti dítě,
jehož je otcem Richard Prinn!
Černý Jack, náš přítel silné whisky,
zlobíval kraj daleký a blízký:
– Nejlepší muž Britanie, který?
Gladstone, Chamberlain či Roseberry?
Není libo boxovat se trochu?
Nejlepší je z Britanie hochů
Richard Prinn.
Mac Gregorův synek padl v dálce,
zastřelen byl kdesi v burské válce.
Mac Gregor se klidně poodvrátí.
– Ať jen přijdou Buři s mužstvem hráti,
v jehož brance Richard Prinn.
Jaký osud naše barvy stihá?
Jaký mrak se na obzoru zdvihá?
Prinna není, annály, hle, pláčí.
Ušlápli mu hlavu v tuhém matchi.
Akcie klesají, podnik hoří,
klejí direktoři.
Hlahol zvonů s nejvyšších zní věží.
Na hřbitově v Blessy offside leží
Richard Prinn.
V Ilfordu smutno. Každý dech tají.
Mistrovství ligy klub dneska hájí.
Essexští útočí, divák ruce spíná.
Kde máme Prinna?
Vyběhl brankář – a míč míjí.
Dešť tragedií!
Kdo z nenadání
branku to brání?
Opustil svůj tichý hřbitov v Blessy
bojovat, pro svého – klubu dressy
famosní brankář, Richard Prinn.