PÍSEŇ NOVÉHO KURSU
V shroucené v prach se kácím pýše.
Hřích odpusť, Kriste Ježíši!
Každý už dneska román píše:
já pouze román nepíši.
S notesem tlustým po ulicích
jde gymnasista okolo.
Ve volných svojích okamžicích,
skizzuje román piccolo.
V svých něžných loktech román hýčká
úrodná slečna Helena.
Románek píše prababička
na svoje stará kolena.
V shroucené v prach se kácím pýše.
Hřích odpusť, Kriste Ježíši!
Dneska už každý román píše:
Já pouze román nepíši!
Té éry prorok netknut jedem,
čas přesně sobě vyměří.
Román on píše před obědem
a druhý píše k večeři.
Po nových dojmech vzor jsa honce
– pastýři, pozor na ovce –
110
ten třetí píše v Unionce
a čtvrtý zase v Tůmovce.
V shroucené v prach se kácím pýše.
Hřích odpusť, Kriste Ježíši!
Dneska už každý román píše:
Já pouze román nepíši!
Po vhodné látce shon je prudký
a píše – vtom je zápletka! –
tercián román prostitutky,
světice román baletka.
A čtenář ruku tiskne k čelu,
přihlouple ústa otvírá:
Hle, tolik je tu spasitelů! –
A prosa při tom umírá...
111