STARÝ DOJEM

Viktor Dyk

STARÝ DOJEM.DOJEM
Tak údolí to leží v mlze ranní. Má svůdnou něhu roztoužených žen. Jsou stezky v rose, hledím výše k stráni. Hůl v ruce mám – jsem k cestě připraven. Za mnou je domov, láska, víra, klid. Jsem na odchodu. Už se nevrátit! Jsem Adam. Adam po vyhnání z ráje. Už smutný nejsem. Jsem jen rozechvěn. Na mojí tváři lehký úsměv hraje. Jsem hotov bít se, vítám bitvy den. Buď zdráva, cesto! K předu jít se sluší. Jen zdravé tělo nyní k zdravé duši! ...Za výší tou, co vše mi dálka chová! Za malé ztráty velká náhrada. Jsou dvojsmyslná, čarodějná slova, že cárství celé prý mně připadá. Za mnou je domov... láska, víra, klid. Jsem na pochodu. Už se nevrátit. 164