HVIZD VLAKU

Viktor Dyk

HVIZD VLAKU.VLAKU
Hvizd vlaku, který mne oddálí, zní pronikavě v uchu mém. Z údolí hledím na skály, ty jsou mi smutným divadlem. Mraky se stahují nad hlavou, morosní rys se všemu vrací. Osud má péči jímavou o cituplnou dekoraci. Hvizd vlaků vrací ozvěna z vysokých, srázných těchto lesů. Má bolest jím je zvířena, Již, pašerák, v kraj hranic nesu. Kus žití, který opouštím, se v mojí mysli vybavuje... – A zadumaný v dálku zřímzřím, ve vzduchu kouř kde po vlaku je. 174

Kniha Satiry a sarkasmy (in Spisy Viktora Dyka, svazek 7) (1924)
Autor Viktor Dyk