NA POSLEDNÍ STRÁNKU

Viktor Dyk

NA POSLEDNÍ STRÁNKU.STRÁNKU
A nechci proklínat čas, který v prázdno letí. A nechci vzpomínat a nechci podmýšletpodmýšleti Kousavých reflexí chci vyrvati se muce. Vyčítat nechci si své založené ruce. Na cestě záhadné což ještě někam přijdu? Kdož jdete mimo mne, nerušte mého klidu! Jas, tma a touha, sen, vše může smysl míti. Nemluvte o tom jen, co mohlo někdy býti! Ni posměch rozkladný klid můj dnes nevyvrátí. – A mezi dvěma dny, je třeba trochu spáti! 186