EPIGRAM

Viktor Dyk

cítil naší odvislosti hněv, cítil naší odvislosti bídu. Než dopadne mi hruda na rakev, chci jíti v řadách svého lidu. Jenom kde najdu tento dobrý lid! Jsou lidé, ponížení nebouří je. A nevynáší jejich měkký klid přítomnost zlá, tragická historie! Dívám se: šednout kolem sebe zřím puritanismus pokrytecký, suchý... Poslouchám. Smát se uslyším povídenštělé, zfrivolnělé duchy.