Ten most bys vidět měl je věky obemšelý(J6f)
na každý kámen sobě úsměv stáří sedá(J6f)
a přece září můstek do pohádky celý(J6f)
a ve své nádheře až do nebe se zvedá(J6f)
Když milá v podvečer se na něm zastavila(J6f)
a do hlubiny pod ním v klidném tichu zírá(J6f)
tu stříbrem chví se na něm každá malty žíla(J6f)
a z mrtvých kvádrů zvoní píseň všehomíra(J6f)
Tu zastavil se čas sám nekonečně dlouhý(J6f)
a věci beze jména prostorem tu plují(J6f)
a jen tam dole kdesi všechny tvoje touhy(J6f)
jak modré šipky rybek šerem proletují(J6f)