ZPOVĚĎ.

Adolf Brabec

Ze všeho zbyl jen luzný sen, jen hrstka svadlých květů, a člověk hledí na svět ten jen s trpkou kletbou v retu! Tak rád bych si byl lepší svět na chudém světě stvořil, však osud zmařil štěstí květ a naděje vše zbořil!

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

783. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Přání. (Adolf Heyduk)
  2. Nic.*) (Svatopluk Čech)
  3. Loučení. (František Chládek)
  4. Žehnej pouti Tvojí (Emanuel Züngel)
  5. Běla a Vláda. (Šebestián Hněvkovský)
  6. (Přání hasičův.) (Emanuel Züngel)
  7. DAL’S MI, PANE, MÍRU LET. (Josef Václav Sládek)
  8. Libín na Miru. (Josef Krasoslav Chmelenský)
  9. XXV. A kdyby vše potěšení (Vítězslav Hálek)
  10. Škoda, ach škoda je! (Jaroslav Martinec)