ŽIVOTEM.

Adolf Brabec

Tys zůstala mi, písni osiřelá, a divoce mé nitro rozchvíváš, ach, z tebe upomínka voní vřelá, jak růžemi mé skráně ovíváš. Jak resedy mně slova tvoje voní, a věty vůní dýší jasmínu, do dlaní mých se čelo tiše kloní ve podvečerním světla zástinu. Mé sny jsou sváté jako kytka květu, byť sebe ohnivější byla líc, přec smutně ret můj zbledlý šeptá větu: „Ach není, nebude jich nikdy víc...“

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

51. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LILIE. (Karel Toman)
  2. Dětské sonety. (Xaver Dvořák)
  3. Marii. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Ve druhém jaře. (František Serafínský Procházka)
  5. Nevzpomínej na mne! (Rudolf Pokorný)
  6. IN MEMORIAM. (Bohdan Kaminský)
  7. PROBUZENÍ. (Antonín Klášterský)
  8. TY LETNÍ VEČERY... (Josef Rosenzweig-Moir)
  9. V PROBUZENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  10. XII. Jaká přepodivná kouzelnice tvoje ruka! (Jaroslav Vrchlický)