VIDĚNÍ.

Adolf Brabec

Tak deštivý je večer... příliš smutno je mi, co mrtvé již, to bolí nejvíce, – a vítr slyším, jak se valí alejemi, nad nimiž září lebka měsíce. A zdá se mi, že někdo cestou bílou po žlutých listech kráčí alejí, že zpívá píseň mi nad všecko milou a oči žhavým ohněm zářejí.. Hle, postavu tu bílou, na tváři je maska, ve bílých ručkách bílý nese květ, při každém kroku bílý rubáš divně praská, že zdá se, že již počal práchnivět... O mládí, o mládí !..

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

143. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Karel Babánek)
  2. Vzpomínka na matku. (Adolf Brabec)
  3. NA DUŠIČKY. (Petr Fingal)
  4. VE STÍNY VEČERA... (Roman Hašek)
  5. Smutný čas. (Adolf Heyduk)
  6. Zastřená budoucnosť. (Alois Škampa)
  7. ADVESPERASCIT. (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. Pel mi s květu vítr svál, (Josef Holý)
  9. TULÁCI. (Karel Červinka)
  10. Jak plaché ráno, bosé, stříbrné, (Adolf Racek)