Starou pravdu, že se všecko točí,
můžeš tady poznat na své oči,
ale starší nežli pravda tato
je ta, že je hlupství světu svato.
Podívej se klidně v pravo, v levo,
podívej se Adame i Evo
světa běh vždy kolotoč je pouhý,
který řídí všelijaké touhy.
Nejlíp na tom, kdo nic nemůž ztratit,
kdo nic nechce, či nemusí platit,
kdo se točí po větru i s větrem
a nálada je mu barometrem.
Jásá, pláče, jak je právě třeba,
kaviár mu chutná jako chleba,
oknem vyletí a dveřmi vleze
a dál po žebříku k moci leze.
Kopnut, řekne roztomile: díky,
dohodne se třeba s loupežníky,
hladí hrdličky a hladí šelmy,
že rozumí kolotoči velmi.
Ať se jedná o muže či ženy,
on je vždycky na vše připravený,
ženské vnady, mužnou krásu chápe,
kde je místo, tam se vždycky drápe.
Dovede se chopit každé akce,
má rád všecky strany, všecky frakce,
klerikálem je i anarchistou,
jen když odměnu má za to jistou.
Je vždy ostrých nohou, uší, zraků,
nikdy nepřichází do rozpaků,
k mrzákům se chová, jako kníže,
knížatům udatně ruce líže.
cíl svůj neúprosně, přesně stihá,
kde ho čeká moc i zlata bečka
připravená zadní pro kolečka.
Pak umírá, jak se na něj sluší
tělo zemi, Bohu dává duši
a lidé mu žehnat musí věru,
že žil věrně vždy bez karakteru.
Celý národ může míti smutek,
že mu zas velikán záhy utek
a může ho za hlaholu zvonů
uložiti třeba v Pantheonu.
Co na tom, že byl duševně břídil?
Jen když dobře kolotoč svůj řídil
a že dobyl slávy, zlata, řádů,
zasloužil si slavnou maškarádu.