RODIČKA NEŠTĚSTÍ

Richard Weiner

Opřena tamo(Na) ale spíš jakby jeden z bílých těch slou jež chrabře(Na) snáše uhránči a olovem broce čar(Na) nebes leptaných vedrem(Na) třas odsouzených ustal(Na) protože smrtel nejistoty(Na) shodily (Na) a temno vavří se okřídlilo světlem(Na) vzhůru a v hus pršce Heliových du(Na) zených do sázky s Plutem(Na) a písmem ze shášených jisker šíc epitafy(Na) svrženým strastem(Na) na moře kde lašku(Na) vinicemi Atiky svol neumřít(Na) pokřikuje vlá zbujných tunik(Na) opřena tamo(Na) a vezděna všecka v kamen příkaz(Na) nedbat a stříci(Na) rodička neštěs dlí(Na) radost tr me se o tu příď(Na) a netečnou kopretinu(Na) všecko jejíž okvě hami jazýčky švi(Na) vajíc levi po aby ji rvaly(Na) prorokucím zítřkům(Na) Ach křídla mo zbodených nežli vzlétli(Na) a svůd vlnovko(Na) po níž plav kloužou než ulpěly na hladi(Na) zkázných prou tekoucích zkad a kams(Na) Opřena tamo(Na) ta mlčky zuři kte harcuje kobylu Hněv(Na) a kro ji svévolnou jestli by plaše odskočila(Na) s cesty již střeží(Na) ble Psa msta(Na) opřena tamo(Na) ja je krás rodička neštěs v pršce(Na) líst kopretiny(Na) s nimiž rozmar nek si hrá čeře lou(Na) Si hrá Ó ne vichru(Na) jenž by jen o píď je od le stočil kam muse(Na) keř spadnout(Na) U paty ho sloupu a sama jakby sloup(Na) nad mořem stříbrmi vlnkami načeným na starce(Na) v hrozi mlče noří se hloub a hloub(Na) rodička neštěs(Na) Kterak bystří pozor když malát poledne zdřimlo(Na) a ona sama tu s přiboudlým pachem varku kte k zabi dráž(Na) Neúnav Vraždila šest dní a v nastalém sedmém vraž(Na) dvojsob doved(Na) A kterak zná trat nosička neteč kopretiny(Na) Jak posed jezevčík hrabe ry úskok jejž svěřila Psa msta(Na) Ó bystrá pod slávou odkrý rzi trs kletby zkad v šlahounech vyrůs(Na) rod je svěřen(Na) Vy však pokoj sněte ó zbuj tuniky pod odmlčemi keři(Na) Evoé dmychá v lepta lijavec neštěs a sme jej za tančí(Na) A poupata lim se zamkla a kopinník sen tam střeží(Na) rhytmus votivních tan(Na) A nad potopami skáčí v taneč hružném taktu(Na) přechyt archy a prostřed vod shazu přítěž(Na) a žraloci číha pod prahy zvocích katarak(Na) na své sousto psan(Na) I zvěda klíček pís vypad z rohu(Na) hojnosti jejž jitř krása ledabyle naklá(Na) puchne a čer jestliže cíp jen nešťastkova(Na) snu kde se kuklí ra mokře naň pad(Na) Tam kde se běžcova pata kdy jen mihla(Na) roztaje beze škod kopretin věj sudeb(Na) přišena li však smítka jen mršiny báz(Na) travka tam nevzejde (Na) Mimo trosky rychle jestli sídlištěm vzdechů(Na) ni ma slzy znamenaným vzývačům fata(Na) kdo by jen chvíli jihl nad smutným osudem psan(Na) hned si ho ta chátra osvo(Na) Nejen rzivou hlízu kletby odkrý ry úskok(Na) sle rodičky neštěs soustrasti koukol ta(Na) Rouhejte se hrozi nici stí(Na) jinak je kleteb na vás(Na) A buší li strach píšťaly puklice bubny sem(Na) Spusťte již požehna vy mlýnky kde tetele(Na) na krupobi rhytmu se smí Vy chras kastaty(Na) rozstřílejte bubác mrak hody(Na) Neboť hor ostří šavle zname rysy zrád(Na) kteří ho zbožňu v brusu(Na) Střemhlavou hodu kro a osedlá(Na) pol porač a hněte z ní tvár dnes(Na) Opřena o sloup úklad vesmíru na něm a sama zmate dychtíc(Na) po spáse břemenem drtivým tak že nelze ho usti(Na) nad mar maným rhytmem moře na něm ztrha prámice kytic(Na) volajíc po mukách kte se zpěču bolet dlí sebe neznajíc rodička neštěs(Na) Tu nevin zlou jež po osudnou kopretinu pavým prstům příští(Na) mrak pohrom ji miluje jeho vyznáním blesk kterým zryt(Na) a v chropcích temnech těch kde se svět turnaje o ru smršti tříští(Na) jsou moty vzdáním zpěvem pláč a jsoucnem být(Na) Ale světel povyk příčin oblehl pevnost jež zením so sa(Na) zavi slepota nadarmo ježí se v střílnách a vrou smolu leje(Na) štěkot světel si zdáven zhouba syčí a rozekla(Na) temno posléz temnem se V jeho podze jiskra řeči světel zmatky seje(Na) Ztečena so sa Po vrátkém la ozky spouš se aby se vzdala(Na) Proč vadne nač patřím Proč kynu li děs jakby podlil(Na) Proč to mi zmilitkých mých Proč kysne úsměv kte jsem uchystala(Na) A bělost prška květu proč sprchá na sídla jen jichž jako by nikdo nejil(Na) V dálkách kde úsečná vládne zvůle soud prestol A dokola davem(Na) kmen vasalských věšt a kolik tu sudičů tolik též vyřčeno práv(Na) strach toulavých rád vystřebán horečkou zy a zchytaným jasnem ztráven(Na) sám so zaskočil ústup a trou vzkříše anle pozmav(Na) Po stráních spásaných včelami vo chladi ohně když shasly popele ne(Na) v záhadných spilách obnovy odplou krása a a loučí se shlením(Na) po stopách rozmarných křídel stou nepamět pokole(Na) srší koule lud za vzpomínky k stržím a sháší jim(Na) Propasti svrže vzhůru kde mrznou mrtvi strážci stavidel kudy va se va(Na) upřených jmen a bezradných hotenství roveň strůjce i tvor(Na) těsto na hmotu prostor i čas otrok zname kte (Na) zpi a zneuctě tvůrcem svým pohoze a svrchova jakoby diktor(Na) Šílenec kte se Psa msty negramot sař rodičce neštěs potrhle ve pól(Na) Mráz bezhvězdí nad ním Přík pak nic a potom jen chechtot boha jenž stvořiv sešílel(Na) ny že kutaly v sypku svém shrouceny Zpříma však vetchý stvol(Na) jenž objevil slovo kro pojmenovav ští se pojmenovav mjedi tvořitel(Na) Prostřed lých slou(Na) nežehra nikdy že patka klenby(Na) neuštkne hlavice jejich(Na) aby zklenula přístřešek(Na) třas odsouzených ustal(Na) protože strašídel ortel(Na) shodil a žasne(Na) prostřed jich a sama trlivější ješ(Na) rodička neštěs dlí(Na) Docela na mlá čloka(Na) o toho třpytu zlatých šupin del(Na) tak zlost nedočkavých aby uzli(Na) v sítích drs hudby(Na) mlá čloka vztyčilo znam prst(Na) druhou co rukou laská(Na) roztrži patříc(Na) mar své rekovství to hří(Na) Ona však ztrnu posud zve ny(Na) zvolna (Na) Jež když vodorov(Na) na sle oči douc klade se(Na) zatím co se jinotaj vl(Na) řásna rukáv(Na) Pohleďte jak je mla a jak krás(Na) A zří(Na)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 21
Celkem veršů: 141
Neurčeno: 141 (100 %)