U MOŘE.

František Rybář

U moře sníme o štěstí, dušinko moje drahá, vlny se nesou k zálivu a tříští na skále. Ty jsi tak divně rozchvěna a uplakána, vlahá – budeme spolu sbírati ty rudé korále. V nich hoří naše bolesti a touhy naše pláčí. I v náhrdelník sepnu je, ty slzy zardělé, by krášlil bílou šíji tvou, tvou útlou šíji ptačí, již líbám jako lilii, jen cudně, nesměle. Ať krví láska plápolá, je již až příliš bleda, ať dumné smutky zaženem, jež v duších chováme! Pláň moře dole pod námi je zachmuřena, šeda, a krev svou pláče v korálech, jež spolu sbíráme.

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

176. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Kanárek. (Václav Svatopluk Štulc)
  2. IV. Kdys duši byl bych snad vyplakal, (Josef Kuchař)
  3. Z violek. (Irma Geisslová)
  4. HLE, SLUNKO VYŠLO. (Josef Václav Sládek)
  5. SLUNÍČKO. (Jaroslav Vrchlický)
  6. XI. RADOST A ŽALOST. (František Ladislav Čelakovský)
  7. TĚŽKÉ ZPÍVÁNÍ O MÉM SRDCI. (Josef Holý)
  8. Na travičku, na rosičku... (Růžena Jesenská)
  9. U hnízda. (Emanuel Miřiovský)
  10. Těžké slzy. (Adolf Heyduk)