ZEM POD HORAMA.
Tam pod horama, pod vysokýma
k nebi co zvedly své témě,
tam žije krása nevykreslená,
nevyzpívaná, nespodobená
krása té goralské země.
Měřiči přijdou – v pokoře manské
kloní se goral – „Hó, to je panské!“
kde tvůj děd oral, kde otec sil,
panský díl byl.
Žal přilne k žití, jak hora k hoře,
k nebi jde Jasa Krasuly hoře,
žal tvůj a odpor v hodině pozdní
za mříží dozní.
A ty děvuchy, děvuchy bídné,
stud mine hladem, nach bídou řídne,
nadarmo hněvem a žlučí hoř tu –
ty jsou těch fořtů.
Tam pod horama, pod vysokýma,
k nebi co zvedly své témě,
tam žije, žije nevykreslená
nevyzpívaná, nespodobená
bída té goralské země.
88