I. Já slyšel mistra na varhany hrát.

Vojtěch Martínek

I.
Já slyšel mistra na varhany hrát. Já slyšel mistra na varhany hrát.
A tóny hřměly, slavný vodopád, do oken bily, mocných klenutí, až vzbudili se světci nehnutí a žehnali chrám v jemné gracii. Sen staletý ta hudba rozbíjí, z ní všecko burácí: i duše svár, touha a láska, zoufalství a žár. Pak mistr odešel a zmlkly píšťaly, chrámové sloupy samy zůstaly, tu z temna přikradl se malý žák, ministrant drobný. Used ubožák na místo mistrovo. A ruka chvějící potichu vyťukala stupnici, zpod neobratných prstů zvučela prostičká píseň, křehká, nesmělá. 13

Kniha Monology Jury Třanovského (1946)
Autor Vojtěch Martínek