MAJÁK ZÁCHRANNÝ.

Rudolf Illový

KDYŽ opět koráb můj vzal za své na skalisku, váš maják zářivý mně z noci stvořil den. Svém na člunu jsem k němu spěl jak oři v trysku a přistál u něho a byl jím zachráněn. Mdlý k smrti, vržen náhle k vaší byl jsem věži. Vy sešla dolů jste, v svou náruč vzala mě, v síň svou mne vzhůru nesouc a tam, opět svěží, rozžíhám světlo, mořem které svítí v tmě. Můj koráb nevrací se. Pevně v skále uváz. Mně neznámo, zda snad se kdysi navrátí. Jsem kliden, neboť milo sedět jest mi u vás a smysly opíjím radostnou závratí. Snad přijde den, kdy koráb nový zakotví tu. V den onen neklňte mi – lodi kapitán, pak s vámi rozloučím se, v majáku bych svitu zas na korábě vyplul v širý oceán.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

10. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ubitá Myšlénka. (Antonín Sova)
  2. V NEMOCI (Otokar Fischer)
  3. POLIBKY. (Jaroslav Vrchlický)
  4. MOŘE GENESARETSKÉ (Xaver Dvořák)
  5. U večer. (Adolf Heyduk)
  6. XXVIII. Prosba. (Xaver Dvořák)
  7. Už mdlím! (Josef Kalus)
  8. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  9. Juž v tichých vodách pluji, (Xaver Dvořák)
  10. BOUŘE. (Svatopluk Čech)